Náměstí Řevnice
architektonická soutěž 2015 / spolupráce Mgr. akad. arch. Radka Kurčíková
Přirozenost a jednoduchost, přehlednost i bohatost prostorového dělení do dílčích společenských prostorů, sjednocenost centrálním trávníkem, romantika, haptická kvalita.
V širších souvislostech je náměstí jako většina historických náměstí centrem, vnitřním prostorem sídla a zároveň zastavením na cestě mezi sídly. Řešení respektuje tuto historickou hodnotu. Silnici návrh přijímá jako hodnotu a jako inspiraci. Autobusová zastávka je navržena pouze pro jeden směr. Geometrie silnice je navržena tak, aby přirozeně navedla ke zpomalení. Základním principem řešení je přirozenost a ladnost centrálních náměstí měst s příjemným lidským měřítkem staveb a původním charakterem blížícím se návsi. V centru je navržena nedělená travnatá plocha v rámu chodníků – klidná, jednoduchá, ladná, přehledná, prostorná – na níž jsou přesně tři stávající lípy – solitérní, krásné přirozené objekty. Plocha je tak velká, že je objektem, který lze snadno obejít, a zároveň dostatečně velká, aby dávala pocit velkorysosti. Trávník na ploše bude často sečen a tak vybízet k posezení a hrám. Lavičky u této travnaté plochy jsou umístěny ke stromům a zastávce, aby z nich byl dobrý výhled na dění okolo i na travnaté ploše a zároveň byly „ukotveny“ ke stromům. Geometrické řešení vychází z trajektorií cest, které jsou vždy přirozenou součástí náměstí. Křivky a rovné linie jsou tvarově sladěny.Koncept zeleně náměstí vychází z touhy užívat hodnot vzrostlých stromů, které jsou stabilním a svým způsobem romantickým prvkem. Ponechány jsou pouze perspektivní vzrostlé lípy ve dvou alejích a 5 soliter uprostřed – aleje lemují dlouhé strany náměstí a vytvářejí tak zvláštní veřejné prostory při fasádách domů, což dává náměstí bohatší prostorovou skladbu, a zároveň prostřednictvím vedení alejí v liniích kontrastují se solitérními stromy uprostřed náměstí, a tímto kontrastem kompozici scelují. Kašna je přemístěna z centra tak, aby byla asymetricky, čímž vytváří zvláštní prostor v klidovém rohu náměstí. Památník je ponechán na původním místě. V necentrálních bočních prostorách náměstí jsou lavičky umístěny tak, aby vytvářely společenské prostředí. K dosadbě navržena jedna lípa – do travnaté plochy poblíž vstupu do hřbitova. V severozápadním cípu náměstí je ponechán vzrostlý javor klen, který je kompozičně již mimo náměstí.Materiálové řešení vychází z konceptu povrchů náměstí jako hapticky příjemných ploch s jemnými přechody. Kromě hlavní silnice, která je z jednobarevného tmavě šedého asfaltu, jsou pochozí povrchy dlážděné žulové ve dvou barvách. Všechny travnaté plochy mají kamenné obrubníky v rovině s trávníkem. Stromy, které jsou „v dlažbě“ nejsou v dlažbě zcela - mají kolem sebe kruhovou mříž o průměru 2,5 m. Mobiliář bude tvarově jednoduchý, současný, decentní. Lavičky s dřevěnými sedáky a opěráky z latí a mezer, aby tvořily „lehký, průhledný“ doplněk náměstí a tvarově budou pohodlné. Lampy a koše plechové v tmavě šedé barvě. Vybrány budou architektonicky minimalistické existující výrobky.Prostor náměstí je tedy dělen do několika svébytných prostorů, které se však přirozeně doplňují v celek. Řešení je vizuálně přehledné a bezpečné.
